Příběh psaný V ŠEDÝCH TÓNECH

Název knihy: v šedých tónech
Autor: Ruta Sepetys
Vydáno v ČR: 2013
Nakladatelství:Cooboo
Počet stran: 288
Mé hodnocení: 

Představte si, že je vám patnáct let a zničehonic, z hodiny na hodinu vám z života zmizí všechny jistoty, které jste do té doby měli. Tak něco takového se stalo právě hlavní hrdince knihy: v šedých tónech. Lině je v roce 1941 právě patnáct let, žije se svou rodinou v Litvě a je klasickým teenagerem. Zajímá ji výtvarné umění a právě je přijata na významnou výtvarnou školu. Jednoho večera je spolu se svou matkou a mladším bratrem odvezena sovětskou policií pryč z jejich domu. Jejich otec v té době nebyl s rodinou, ale byl odveden také. Později ho Lina najde v jednom z vagónů deportačního vlaku, který bohužel odjel jinde než oni.

Lina a její blízcí se zhruba po 6 týdnech cesty v otřesných podmínkách sovětského vlaku ocitnou v pracovním táboře na Altaji, tedy na Sibiři. Zde začíná jejich boj o přežití. Trpí obrovským hladem, ponižováním, a později také neskutečnou zimou.Postupně se nám odhalují osudy jiných postav v táboře.Většina z nich cestovala spolu s Linou a její rodinou již z Litvy. Jedním z nich je Andrius. Hoch o dva roky starší než Lina. Postupem času si k sobě Lina s Andriusem najdou cestu. Jenže Lina je spolu se svou matkou, bratrem Jonasem a dalšími lidmi z tábora deportována do jiného tábora. Po dlouhé cestě dojedou až na severní pól, kde se schyluje ke kruté zimě. Všichni zde přebývají v krutých podmínkách, špíně a o hladu. Proto není divu, že se mezi nimi rozšíří mnoho nemocí a obrovské množství lidí v tomto táboře umírá.

,,Matka donesla svůj příděl jednomu chlapci. Už byl mrtvý, ale drobnou ručku měl pořád ještě nataženou, čekal na kousek chleba."

Lina se upíná na myšlenku, že se znovu setká se svým otcem a Andriusem, na kterého myslí většinu času.
Také se v těžkých chvílích obracela k umění, které tolik milovala. Kreslila obrázky lidí a událostí v táboře, některé z nich posílala dokonce pryč z tábora a doufala, že dojdou k jejímu otci. Byla jednou z těch, kteří nikdy nepřestali doufat, že se vrátí zase spět do Litvy. Lina nikdy neukázala, že by měla strach. Celý příběh je protkán těžkými osudy všech těchto lidí, kterým byl během války sebrán domov a zničeho nic všechno, co měli. Jak to s ní a její rodinou dopadlo vám prozrazovat nebudu, ale vězte, že při čtení budete s Linou bojovat od začátku až do konce.

Při čtení této knihy vás bude mrazit, budete cítit lítost, budete chtít pomoct a budete přemýšlet nad tím, jak byli všichni tito lidé silní.

Tato kniha je krutá a dojemná zároveň. Ukáže vám něco z historie malého pobaltského státu, o kterém většina z nás mnoho neví. Otevře vám nový pohled na druhou světovou válku. Ukáže, že nejenom Hitler, ale i Stalin napáchal neskutečné utrpení. Nebude vás zatěžovat složitou historií. Je to příběh pro mladé lidi, který ve vás zanechá následky ještě hodně dlouho. Nebojte se a pojďte prožít toto složité období spolu s Linou.

Na závěr bych jen chtěla zmínit, že i přesto, že se jedná o fikci, tak autorka čerpala z vyprávění  právě obyvatel Litvy, kteří tyto zločiny přežili. Cestovala po Litvě a sbírala mnoho informací. Mnoho myšlenek a příběhů z knihy mají kořeny právě v těchto vyprávěních. Kniha tak na vás působí velmi realisticky a myslím si, že většinu z nás donutí zamyslet se nad tím, jakou cenu měl v té době vlastně život a vzít si příklad z Liny, která dokázala bojovat hlavně díky své víře, lásce a naději.

Mnoho odvahy a kuráže do čtení.
Monique